|
|
Stanovení mastných kyselin v tavených sýrech
Mitra, Michal ; Sýkora, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá stanovením mastných kyselín vo vzorkách tavených syrov, vyrobených na Univerzite Tomáša Baťu v Zlíne. V teoretickej časti sú charakterizované lipidy a mastné kyseliny. Následne je rozoberaná problematika výroby, rozdelenia a zloženia prírodných a tavených syrov. Záver teoretickej časti je zameraný na stanovenie mastných kyselín, čiže na ich extrakciu a samotné stanovenie pomocou plynovej chromatografie. V experimentálnej časti bol porovnávaný obsah mastných kyselín v siedmich vzorkách tavených syrov na základe pôsobenia rôznych teplôt a dôb počas ich výroby. Pre extrakciu tuku sa použila metóda ČSN EN ISO 1735. Pre esterifikáciu bola použitá metóda s metanolovým roztokom hydroxidu draselného. Samotné stanovenie metylesterov mastných kyselín bolo realizované pomocou plynovej chromatografie s plameňovo-ionizačným detektorom. Na základe porovnávania so štandardmi bolo vo vzorkách identifikovaných 17 mastných kyselín.
|
|
|
Stanovení mastných kyselin v tavených sýrech
Pruknerová, Kateřina ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením mastných kyselin v tavených sýrech, resp. tavených sýrových analozích, pomocí plynové chromatografie s FID detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny, různé způsoby extrakce lipidů a možnosti stanovení mastných kyselin. V experimentální části byla optimalizována a validována jednoduchá a rychlá metoda stanovení mastných kyselin v přírodních resp. tavených sýrech. Pro extrakci lipidů ze vzorků byla zvolena modifikovaná metoda podle Folche (směsí chloroform - methanol). Pro esterifikaci lipidů byla vybrána metoda podle ČSN EN ISO 5509 s použitím methanolového roztoku hydroxidu draselného. Byl optimalizován typ stacionární fáze a parametry použité kolony, průtok nosného plynu, teplota injektoru, technika dávkování, teplota detektoru a teplotní program. Kalibrační křivky byly sestaveny z pěti kalibračních bodů (v koncentračním rozsahu 0,01 – 60 µg.ml-1), všechny korelační koeficienty R2 přesahovaly 0,99. Limity detekce a kvantifikace jednotlivých mastných kyselin se pohybovaly v rozsahu 0,002 – 6 µg.ml-1. Opakovatelnost metody byla dobrá, všechny relativní směrodatné odchylky ploch píků byly menší než 9 %. Optimalizovaná a validovaná metoda byla následně aplikovaná na vybrané vzorky tavených sýrových analogů. Celkem bylo analyzováno 5 druhů analogů, lišících se obsaženým tukem (máslo, meruňkový, lněný, rybízový a hroznový olej). Na základě srovnání retenčních časů standardů bylo ve vzorcích identifikováno 34 mastných kyselin.
|
|
|
Faktory ovlivňující senzorickou jakost analogů tavených sýrů
Sůkalová, Kateřina ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Diviš, Pavel (oponent) ; Buňka,, František (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá sledováním senzorické kvality tavených sýrových analogů, se zaměřením především na chutnost (flavour) a s ní související obsah těkavých (aromaticky aktivních) látek. Modelové vzorky analogů byly vyrobeny standardním postupem pro výrobu tavených sýrů na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Experimentální část byla rozdělena do dvou experimentů, které se lišily složením modelových vzorků analogů. V prvním experimentu byl tradiční tuk (máslo) zcela nahrazen vybranými rostlinnými tuky (palmový, kokosový, směsný), ve druhém experimentu byla nahrazena pouze část (1 % hm. - vyjádřeno na celkovou hmotu vzorku) másla rostlinnými oleji (meruňkový, lněný, rybízový, hroznový). Pro stanovení těkavých látek byla použita mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s plameno-ionizační detekcí. Pro hodnocení senzorické kvality vzorků, se zaměřením především na flavour, byly použity metody vycházející z platných mezinárodních norem, konkrétně hodnocení pomocí stupnic (ČSN ISO 4121), profilový test (ČSN EN ISO 13299) a pořadová zkouška (ČSN ISO 8587). Podstatou práce bylo posouzení vlivu přídavku různých rostlinných tuků/olejů na uvedené parametry, zároveň byly sledovány jejich změny v průběhu 6 měsíčního skladování (při 6 °C). Výsledky prokázaly, že použitý rostlinný olej ovlivňuje jak senzorickou kvalitu, tak i obsah a složení těkavých látek vyrobených analogů. Výrazné rozdíly mezi vzorky byly především v chuti, vůni a celkové přijatelnosti. Zhoršující se celkovou přijatelnost vzorků lze v experimentu I vyjádřit pořadím: výrobek s máslem kokosovým palmovým směsným tukem; v případě experimentu II: výrobek s máslem meruňkovým = lněným = hroznovým rybízovým olejem. Jako nevhodné se pro výrobu analogů ukázaly být směsný tuk, rybízový a hroznový olej, naopak nejlépe byly hodnoceny analog s kokosovým tukem a meruňkovým olejem. Na základě výsledků senzorické analýzy bylo prokázáno, že vzorky si udrží dobrou senzorickou kvalitu min. po dobu 3 měsíců při dodržení nízké skladovací teploty ( 6 °C). Analog s kokosovým tukem, jehož chuť, vůně a přijatelnost byly hodnoceny jako velmi dobré, a s meruňkovým olejem, jehož chuť, vůně a přijatelnost byly hodnoceny dokonce jako výborné, by mohly obohatit nabídku potravin na trhu.
|
|
|
Faktory ovlivňující senzorickou jakost analogů tavených sýrů
Sůkalová, Kateřina ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Diviš, Pavel (oponent) ; Buňka,, František (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá sledováním senzorické kvality tavených sýrových analogů, se zaměřením především na chutnost (flavour) a s ní související obsah těkavých (aromaticky aktivních) látek. Modelové vzorky analogů byly vyrobeny standardním postupem pro výrobu tavených sýrů na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Experimentální část byla rozdělena do dvou experimentů, které se lišily složením modelových vzorků analogů. V prvním experimentu byl tradiční tuk (máslo) zcela nahrazen vybranými rostlinnými tuky (palmový, kokosový, směsný), ve druhém experimentu byla nahrazena pouze část (1 % hm. - vyjádřeno na celkovou hmotu vzorku) másla rostlinnými oleji (meruňkový, lněný, rybízový, hroznový). Pro stanovení těkavých látek byla použita mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s plameno-ionizační detekcí. Pro hodnocení senzorické kvality vzorků, se zaměřením především na flavour, byly použity metody vycházející z platných mezinárodních norem, konkrétně hodnocení pomocí stupnic (ČSN ISO 4121), profilový test (ČSN EN ISO 13299) a pořadová zkouška (ČSN ISO 8587). Podstatou práce bylo posouzení vlivu přídavku různých rostlinných tuků/olejů na uvedené parametry, zároveň byly sledovány jejich změny v průběhu 6 měsíčního skladování (při 6 °C). Výsledky prokázaly, že použitý rostlinný olej ovlivňuje jak senzorickou kvalitu, tak i obsah a složení těkavých látek vyrobených analogů. Výrazné rozdíly mezi vzorky byly především v chuti, vůni a celkové přijatelnosti. Zhoršující se celkovou přijatelnost vzorků lze v experimentu I vyjádřit pořadím: výrobek s máslem kokosovým palmovým směsným tukem; v případě experimentu II: výrobek s máslem meruňkovým = lněným = hroznovým rybízovým olejem. Jako nevhodné se pro výrobu analogů ukázaly být směsný tuk, rybízový a hroznový olej, naopak nejlépe byly hodnoceny analog s kokosovým tukem a meruňkovým olejem. Na základě výsledků senzorické analýzy bylo prokázáno, že vzorky si udrží dobrou senzorickou kvalitu min. po dobu 3 měsíců při dodržení nízké skladovací teploty ( 6 °C). Analog s kokosovým tukem, jehož chuť, vůně a přijatelnost byly hodnoceny jako velmi dobré, a s meruňkovým olejem, jehož chuť, vůně a přijatelnost byly hodnoceny dokonce jako výborné, by mohly obohatit nabídku potravin na trhu.
|
|
|
Stanovení mastných kyselin v tavených sýrech
Mitra, Michal ; Sýkora, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá stanovením mastných kyselín vo vzorkách tavených syrov, vyrobených na Univerzite Tomáša Baťu v Zlíne. V teoretickej časti sú charakterizované lipidy a mastné kyseliny. Následne je rozoberaná problematika výroby, rozdelenia a zloženia prírodných a tavených syrov. Záver teoretickej časti je zameraný na stanovenie mastných kyselín, čiže na ich extrakciu a samotné stanovenie pomocou plynovej chromatografie. V experimentálnej časti bol porovnávaný obsah mastných kyselín v siedmich vzorkách tavených syrov na základe pôsobenia rôznych teplôt a dôb počas ich výroby. Pre extrakciu tuku sa použila metóda ČSN EN ISO 1735. Pre esterifikáciu bola použitá metóda s metanolovým roztokom hydroxidu draselného. Samotné stanovenie metylesterov mastných kyselín bolo realizované pomocou plynovej chromatografie s plameňovo-ionizačným detektorom. Na základe porovnávania so štandardmi bolo vo vzorkách identifikovaných 17 mastných kyselín.
|
|
|
Stanovení mastných kyselin v tavených sýrech
Pruknerová, Kateřina ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením mastných kyselin v tavených sýrech, resp. tavených sýrových analozích, pomocí plynové chromatografie s FID detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny, různé způsoby extrakce lipidů a možnosti stanovení mastných kyselin. V experimentální části byla optimalizována a validována jednoduchá a rychlá metoda stanovení mastných kyselin v přírodních resp. tavených sýrech. Pro extrakci lipidů ze vzorků byla zvolena modifikovaná metoda podle Folche (směsí chloroform - methanol). Pro esterifikaci lipidů byla vybrána metoda podle ČSN EN ISO 5509 s použitím methanolového roztoku hydroxidu draselného. Byl optimalizován typ stacionární fáze a parametry použité kolony, průtok nosného plynu, teplota injektoru, technika dávkování, teplota detektoru a teplotní program. Kalibrační křivky byly sestaveny z pěti kalibračních bodů (v koncentračním rozsahu 0,01 – 60 µg.ml-1), všechny korelační koeficienty R2 přesahovaly 0,99. Limity detekce a kvantifikace jednotlivých mastných kyselin se pohybovaly v rozsahu 0,002 – 6 µg.ml-1. Opakovatelnost metody byla dobrá, všechny relativní směrodatné odchylky ploch píků byly menší než 9 %. Optimalizovaná a validovaná metoda byla následně aplikovaná na vybrané vzorky tavených sýrových analogů. Celkem bylo analyzováno 5 druhů analogů, lišících se obsaženým tukem (máslo, meruňkový, lněný, rybízový a hroznový olej). Na základě srovnání retenčních časů standardů bylo ve vzorcích identifikováno 34 mastných kyselin.
|
|
|
Spotřební chování na trhu s tavenými sýry
STRNÁDKOVÁ, Martina
Cílem mé diplomové práce je provést analýzu nákupního a spotřebního chování na trhu s tavenými sýry a na základě zjištěných informací zpracovat doporučení pro výrobce. V první části diplomové práce jsem se zaměřila na studium odborné literatury k danému tématu a vypracování literárního přehledu. V druhé části jsem zpracovala informace získané z dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 305 respondentů. Získaná data jsem vyhodnotila a doplnila o grafické znázornění, pro lepší porozumění výsledkům. Na základě vyhodnocení jsem zpracovala doporučení pro výrobce tavených sýrů.
|
|
|
Tavené sýry a jejich senzorické hodnocení
BÍLKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá historií tavených sýrů a jejich klasifikací. U tavených sýrů hraje významnou roli obsah tuku v sušině, použité suroviny (přírodní sýry, tavicí soli, mléčné proteiny, barviva atd.). Tavené sýry lze klasifikovat podle způsobu výroby, složení, konzistence a balení. Práce popisuje spotřebu tavených sýrů v určitých letech v daných jednotkách a metody senzorického hodnocení, jejichž součástí je smyslové vnímání.
|
host ::
RSS.